Kočky umí své zdravotní potíže dlouho skrývat. Zvíře, které ještě včera působilo naprosto normálně, může najednou méně jíst, častěji chodit na toaletu nebo se začít vyhýbat pohybu. Právě nenápadnost některých příznaků je důvodem, proč je dobré znát běžné návyky své kočky a všímat si jejich změn. Podíváme se na tři zdravotní problémy, které mohou zpočátku působit nenápadně, a na projevy, podle nichž je můžete rozpoznat.
Které změny u kočky nepřehlížet?
Mezi změny, které mohou upozornit na nemoc kočky, patří především častější nebo obtížné močení, postupné přibírání a nadměrné olizování či svědění. Pokud se kočka nedokáže vymočit, má potíže s dýcháním nebo se její stav rychle zhoršuje, potřebuje okamžitou veterinární pomoc.
1. Častější návštěvy toalety mohou signalizovat potíže s močovými cestami
Onemocnění dolních močových cest koček se označuje zkratkou FLUTD (Feline Lower Urinary Tract Disease). Nejde o jednu konkrétní nemoc, ale o soubor různých stavů, které mohou způsobovat bolestivé nebo obtížné močení.
V jejich pozadí mohou být například krystaly a močové kameny, zánětlivé změny nebo idiopatická cystitida (FIC). Jde o zánětlivé onemocnění močového měchýře, u něhož se ani po vyloučení jiných příčin nepodaří určit jednoznačný původ. Právě idiopatická cystitida patří podle veterinářů mezi časté příčiny těchto potíží u koček.
Pro majitele je důležité především rozpoznat změnu v běžném chování kočky.
Zpozornět byste měli, pokud kočka:
- chodí opakovaně na kočičí toaletu,
- močí jen malé množství,
- při močení mňouká nebo působí bolestivě,
- začne močit mimo toaletu,
- má v moči krev,
- výrazně si olizuje oblast pohlavních orgánů,
- snaží se močit, ale moč téměř nebo vůbec neodchází.
Právě poslední situace vyžaduje okamžitou pozornost. Zejména u kocourů může dojít k ucpání močové trubice, což je akutní, život ohrožující stav. Potíže s močením proto není vhodné automaticky přisuzovat stresu nebo „zlobení“.
U koček je také důležité sledovat celkový příjem tekutin. Mnoho koček nepřijímá tolik vody, kolik by pro ně bylo ideální. Pomoci může zvýšení podílu mokrého krmiva, nabídnutí více zdrojů čerstvé vody nebo přidání malého množství vody do krmiva, pokud ho tak kočka přijímá. Více informací o výhodách a nevýhodách mokrého a suchého krmiva najdete v našem samostatném článku.
Pokud už má kočka diagnostikované onemocnění močových cest, konkrétní krmivo nebo veterinární dietu je vhodné vybrat po konzultaci s veterinárním lékařem.
2. Postupné přibírání není jen estetický problém
„Je jen trochu vykrmená.“ Přesně tak může začínat problém, který majitel dlouho nepovažuje za zdravotní. Obezita u kočky ale není jen estetická otázka. Nadváha a obezita jsou u domácích koček velmi časté a mohou mít významný dopad na jejich zdraví. Nadměrná tělesná hmotnost představuje pro organismus zátěž a souvisí například s vyšším rizikem cukrovky nebo pohybových obtíží.
Riziko nadváhy roste při nízké pohybové aktivitě, po kastraci nebo při dlouhodobém příjmu většího množství energie, než kočka skutečně spotřebuje. Po kastraci se mohou změnit energetické potřeby i příjem potravy. Pokud množství krmiva zůstane stejné jako dřív a kočka má zároveň málo pohybu, může postupně přibírat.
Ideální tělesnou kondici navíc nelze určit pouze podle čísla na váze. Veterinární medicína používá hodnocení tělesné kondice, takzvané BCS (Body Condition Score), při kterém se množství tělesného tuku posuzuje pohledem a pohmatem.
U kočky v ideální kondici by měla být žebra snadno hmatná pod tenkou vrstvou tuku, při pohledu shora by měl být patrný pas a při pohledu ze strany mírně vtažená linie břicha. Posouzení může být obtížnější u dlouhosrstých koček, proto je důležitý nejen pohled, ale také pravidelný pohmat.
Prevence začíná u jednoduché otázky: dostává kočka skutečně tolik energie, kolik potřebuje? Pomoci může přesnější dávkování krmiva, omezení nadbytečných pamlsků a dostatek pravidelného pohybu. Roli hraje i prostředí, ve kterém kočka žije – škrabadla, vyvýšená místa a hračky mohou pomoci zvýšit její každodenní aktivitu.
Pokud potřebuje kočka zhubnout, je vhodné postupovat pozvolna a ideálně podle plánu sestaveného s veterinářem. Výrazné omezení krmiva nebo hladovění může být pro kočku nebezpečné.
3. Nadměrné olizování a svědění mohou upozornit na alergii i jiné kožní potíže
Alergie u koček se často projevují kožními problémy. Typickým příznakem bývá svědění, nadměrné olizování srsti, vytrhávání chlupů nebo tvorba stroupků.
Mezi možné příčiny patří například:
- alergie na bleší kousnutí – reakce na sliny blech, která může být výrazná i tehdy, když majitel na kočce žádné blechy nevidí;
- potravní alergie – imunitní reakce na konkrétní složku potravy, nejčastěji na určitou bílkovinu;
- kočičí atopický kožní syndrom – přecitlivělá reakce spojovaná s alergeny z okolního prostředí, například pyly, roztoči nebo dalšími částicemi.
Pokud se kočka dlouhodobě škrábe, nadměrně si olizuje srst nebo se jí opakovaně tvoří kožní léze, není vhodné automaticky předpokládat potravní alergii. Podobné projevy mohou mít také parazité, infekce, bolest, stres nebo jiná kožní a celková onemocnění. Jejich rozlišení proto patří do rukou veterináře.
Potravní alergii navíc nelze spolehlivě potvrdit pouze podle příznaků nebo krátkodobé změny krmiva. K jejímu ověření se obvykle používá správně vedená eliminační dieta následovaná kontrolovaným návratem původní složky potravy. Konkrétní postup by měl určit veterinární lékař.
Co může majitel ovlivnit výživou a prostředím
Kvalitní krmivo pro kočky není jen otázkou vysokého podílu masa nebo atraktivního seznamu surovin. Důležité je, aby šlo o kompletní krmivo odpovídající potřebám kočky, které poskytuje potřebné živiny ve vhodném množství a je určené pro její věk, kondici a zdravotní stav.
U koček se sklonem k nadváze je klíčové hlídat celkový energetický příjem. U problémů s močovými cestami může být významný především dostatečný příjem tekutin a správně nastavená dieta. Pokud má kočka diagnostikované konkrétní onemocnění, výběr terapeutické diety je vhodné konzultovat s veterinárním lékařem.
Výživa však není jediným faktorem, který ovlivňuje zdraví kočky. Stejně důležitý je pohyb, vhodné a podnětné prostředí, dostatek vody, pravidelná péče, prevence parazitů a sledování změn v chování.
Kdy s kočkou nečekat a vyhledat veterináře
U koček platí jednoduché pravidlo: náhlá změna chování je vždy důvodem ke zpozornění. Kočka, která se začne nezvykle schovávat, přestane jíst, výrazně změní své návyky nebo působí apaticky, může dávat najevo zdravotní problém, i když nemá žádné viditelné poranění.
Okamžitě vyrazte na veterinární pohotovost, pokud kočka:
- se opakovaně snaží močit, ale moč téměř nebo vůbec neodchází,
- má výrazné potíže s dýcháním,
- zkolabuje, nereaguje nebo se nedokáže postavit,
- vykazuje silnou bolest,
- nebo se její stav rychle zhoršuje.
Co nejdříve kontaktujte veterináře, pokud kočka:
- má v moči krev,
- přestane přijímat potravu nebo jí výrazně méně než obvykle,
- opakovaně zvrací nebo má průjem,
- je nezvykle apatická,
- se dlouhodobě škrábe, nadměrně olizuje nebo si vytrhává srst,
- výrazně změní své návyky při močení, příjmu vody nebo pohybu,
- nebo u ní pozorujete jinou přetrvávající změnu chování.
Pokud kočka nepřijímá potravu přibližně 24 hodin, neodkládejte konzultaci s veterinářem. U koťat, seniorů a koček s chronickým onemocněním může být nutné jednat ještě dříve.
Zvláštní pozornost si zaslouží změny u starších koček, protože některá onemocnění se mohou rozvíjet dlouho bez výrazných příznaků. Pravidelné preventivní prohlídky proto mohou pomoci odhalit problém dřív, než se plně projeví.
Zdraví kočky začíná u znalosti jejích běžných návyků
Nemoci koček nemají jednu univerzální příčinu ani jednoduchou prevenci. Změny v močení, postupné přibírání, nadměrné olizování nebo jiná odchylka od běžného chování mohou být první známkou toho, že něco není v pořádku.
Čím lépe znáte obvyklé návyky své kočky, tím dříve dokážete podobnou změnu zachytit. Včasná návštěva veterináře pak může výrazně ovlivnit další průběh onemocnění.
Výživa je jedním z faktorů, které ovlivňují zdraví kočky. Zjistěte, podle čeho poznat kvalitní krmivo a férového výrobce.