Malá plemena psů pod lupou: proč patří k nejoblíbenějším v českých domácnostech?

| luci

Malé tělo, výrazná osobnost a překvapivě rozdílné nároky. Čivava, jezevčík, jorkšírský teriér nebo německý špic patří mezi plemena, která si Češi pořizují opakovaně. Snadno se vejdou do městského bytu, lépe se s nimi cestuje a zpravidla potřebují méně krmiva než velký pes. Nízká hmotnost však automaticky neznamená nenáročnou povahu ani jednodušší péči.

Některá malá plemena jsou klidní společníci, jiná zůstávají temperamentními lovci, hlídači nebo teriéry. Společné mívají především dvě oblasti, které majitelé často podceňují: péči o chrup a přesné dávkování krmiva. U psa vážícího několik kilogramů se totiž i malá každodenní porce navíc může postupně projevit na jeho kondici.

Která malá plemena patří v Česku k nejoblíbenějším?

Přesný počet zástupců jednotlivých plemen v českých domácnostech nelze určit. Českomoravská kynologická unie eviduje zápisy čistokrevných štěňat a importovaných psů, nikoliv všechny žijící psy bez průkazu původu, křížence ani jedince, kteří už uhynuli.

Podle zveřejněného přehledu založeného na počtech štěňat evidovaných Českomoravskou kynologickou unií za rok 2024 se mezi deset nejpočetněji zastoupených plemen dostaly také čivava, jezevčík, jorkšírský teriér a německý špic. Tato data ale nevypovídají o počtu všech psů žijících v českých domácnostech.

Neexistuje jednotná oficiální hranice, která by určovala, co je malé plemeno. Pro účely tohoto článku pracujeme s orientační hmotností do 10 kilogramů v dospělosti. Některá běžně zmiňovaná plemena se ale pohybují na pomezí malé a střední velikosti.

A co francouzský buldoček?

Francouzský buldoček se mezi malá plemena řadí poměrně často, svou obvyklou hmotností přibližně 8 až 14 kilogramů se však pohybuje spíše na pomezí malé a střední velikosti. Do tohoto přehledu jsme ho proto nezařadili. Pokud o něm uvažujete jako o společníkovi do města, zohledněte vedle jeho povahy také zdravotní rizika související s krátkou lebkou a dýchacími cestami. Podrobněji se mu věnujeme v článku o plemenech vhodných pro život v bytě.

Proč jsou malí psi tak oblíbení?

Za oblibou malých psů nestojí jen jejich vzhled. Snadněji se přenášejí, zabírají méně místa při cestování a jejich běžná spotřeba krmiva je nižší. Praktická je také jednodušší manipulace při návštěvě veterináře nebo ve chvíli, kdy nemocného či staršího psa potřebujete vynést do schodů.

Plemeno ale může pouze naznačit, jaké vlastnosti lze očekávat. Povahu konkrétního psa ovlivňují také dědičné dispozice, socializace, zdravotní stav, předchozí zkušenosti a způsob života v nové rodině.

Oblíbená malá plemena psů a jejich povaha

Jednotlivá plemena se neliší jen vzhledem, ale také temperamentem, potřebou pohybu a nároky na každodenní péči. Následující přehled je orientační – povaha i aktivita se mohou u konkrétních psů lišit.

PlemenoTypická povahaAktivitaNa co myslet
Čivavacitlivá, ostražitástřednísocializace, chrup, bezpečná manipulace
Jezevčíksamostatný, lovecky založenývyššíhmotnost, páteř, zaměstnání
Jorkšírský teriérživý, odvážnýstřední až vyššívýcvik, chrup, srst
Německý špic trpasličí (pomeranian)učenlivý, pozornýstředníštěkání, srst
Pražský krysaříkčilý, kontaktnístředníúrazy, výměna mléčných zubů
Maltézský psíkspolečenský, vnímavýstřednísrst, nácvik samoty
Toy a trpasličí pudlučenlivý, aktivnívyššízaměstnání, úprava srsti

Čivava: citlivý pozorovatel s velkým sebevědomím

Čivava bývá silně orientovaná na svého člověka, pozorně sleduje okolí a hlasitě upozorňuje na neznámé podněty. Neměla by však celý život trávit v náručí nebo tašce – potřebuje přiměřený pohyb, socializaci a stejná pravidla jako větší psi. Kvůli drobnému tělu vyžaduje šetrné zacházení a při kontaktu s malými dětmi důsledný dohled dospělého.

Jezevčík: lovecký pes v nízkém těle

Jezevčík je inteligentní, samostatný a vytrvalý pes s výraznými loveckými dispozicemi. Prospívají mu procházky, čichání a úkoly, při kterých může zaměstnat hlavu. Důležité je udržovat přiměřenou hmotnost a omezit opakované nekontrolované seskoky z vysokého nábytku, které zbytečně zatěžují jeho dlouhou páteř.

Jorkšírský teriér: temperamentní lovec, nikoliv dekorace

Přestože je dnes jorkšír známý hlavně jako společenský pes, z teriérského původu mu často zůstává odvaha, zvídavost a rychlé reakce. Potřebuje citlivý, ale důsledný výcvik, aby se neupevňovalo štěkání nebo výpady vůči jiným psům. Dlouhá srst zároveň vyžaduje pravidelné česání a úpravu, případně praktický kratší střih.

Německý špic trpasličí: huňatý hlídač známý jako pomeranian

Pomeranian je trpasličí velikostní ráz německého špice. Bývá živý, učenlivý a velmi pozorný, bez vhodného vedení se však může upevnit nadměrné štěkání. Potřebuje pravidelné zabavení a péči o bohatou srst, zejména v období línání.

Pražský krysařík: nejmenší české plemeno plné energie

Pražský krysařík je společenské plemeno českého původu. Podle standardu FCI jde o čilého, rychlého a obratného psa, který bývá ke své rodině přítulný, zatímco k cizím lidem může přistupovat rezervovaně. Kvůli jemné tělesné konstituci je potřeba předcházet pádům a hrubé manipulaci a kontrolovat chrup i průběh výměny mléčných zubů.

Maltézský psík: společenský pes, který chce být nablízku

Maltézský psík bývá přátelský, vnímavý a silně orientovaný na kontakt s člověkem. Dlouhé odloučení může snášet hůře, proto je vhodné samotu nacvičovat už od štěněte. Jeho dlouhá bílá srst vyžaduje pravidelnou péči, stejně jako okolí očí, kde se může objevovat slzení a zabarvení srsti.

Toy a trpasličí pudl: učenlivý pes pro aktivní domácnost

Toy a trpasličí pudl spojují malou velikost s vysokou učenlivostí a chutí spolupracovat. Hodí se pro výcvik, hlavolamy i rekreační psí sporty. Kudrnatou srst je nutné pravidelně pročesávat a stříhat; přestože pudlové obvykle uvolňují méně chlupů do prostředí, žádný pes není zaručeně hypoalergenní.

Malý pes neznamená malou potřebu výchovy

Pojem „syndrom malého psa“ někdy vyvolává dojem, že drobní psi jsou od přírody uštěkaní nebo panovační. Nejde však o veterinární diagnózu ani vlastnost společnou všem malým plemenům.

Problémy mohou vzniknout, pokud majitel kvůli velikosti psa toleruje chování, které by u velkého psa řešil, nebo mu nedovolí bezpečně získávat vlastní zkušenosti. Štěkání a výpady mohou být projevem strachu, frustrace, bolesti i naučeného způsobu, jak si vytvořit odstup.

Dobrá výchova malého psa stojí na stejných základech jako u jiných plemen:

  • postupná a bezpečná socializace,
  • srozumitelná pravidla a odměňování žádoucího chování,
  • dostatek pohybu, mentálního zaměstnání i odpočinku,
  • veterinární kontrola při náhlé změně chování.

Proč malé psy častěji trápí zubní kámen?

U malých psů se častěji setkáváme s těsným postavením zubů, přetrvávajícími mléčnými zuby a omezeným prostorem v čelisti. Rozsáhlá veterinární studie zároveň zjistila vyšší riziko periodontálního onemocnění u psů s nižší tělesnou hmotností.

Na zubech se nejprve vytváří měkký bakteriální povlak. Pokud se pravidelně neodstraňuje, mineralizuje a mění se v zubní kámen. Viditelná vrstva na korunce zubu přitom nemusí ukazovat skutečný rozsah problému pod okrajem dásně.

Varovnými příznaky jsou zejména:

  • výrazný zápach z tlamy,
  • zarudlé nebo krvácející dásně,
  • obtížné či jednostranné kousání a vypadávání potravy z tlamy,
  • zvýšené slinění,
  • viklavé zuby nebo bolestivost při doteku tlamy.

Zápach z tlamy není běžnou součástí stárnutí psa. Může upozorňovat na zánět, bolestivý zub nebo jiné onemocnění, které vyžaduje veterinární vyšetření.

Jak pečovat o zuby malého psa

Nejúčinnější domácí prevencí je pravidelné, ideálně každodenní čištění zubů kartáčkem a pastou určenou pro psy. Lidská zubní pasta není vhodná, protože ji pes polyká a některé její složky pro něj mohou být škodlivé.

S čištěním je nejlepší začít postupně. Nejprve psa odměňujte za klidný dotek v okolí tlamy, potom za krátké nadzvednutí pysku a teprve následně přidejte kartáček. Cílem není vyčistit celý chrup při prvním pokusu, ale vytvořit dlouhodobě udržitelný návyk.

Dentální pamlsky, hračky nebo speciální krmiva mohou péči doplnit, běžné granule však kartáček nenahrazují. Už vytvořený zubní kámen nelze bezpečně odstranit domácím seškrabováním. Odborné ošetření zahrnuje vyšetření a odstranění nánosů také pod dásní, což se standardně provádí v celkové anestezii.

Obezita u malých plemen začíná nenápadně

Malý pes nepotřebuje mnoho energie. Právě proto mohou mít pamlsky, zbytky od stolu nebo nepřesně odměřená porce mnohem větší dopad, než majitel očekává.

Pro představu: orientační denní potřeba zdravého dospělého psa o hmotnosti 4 kg se podle WSAVA pohybuje přibližně mezi 240 a 297 kcal. Pouhých 28 gramů čedaru přitom může obsahovat kolem 120 kcal – tedy téměř polovinu jeho denního příjmu. Nejde o doporučení podávat psovi sýr, ale o názorný příklad, jak snadno lze u malého psa energetický limit překročit.

Nadváhu není vhodné hodnotit jen podle čísla na váze. Ideální hmotnost se liší podle plemene, stavby těla, věku a osvalení.

Praktičtější je sledovat tělesnou kondici:

  • žebra by měla být dobře hmatná bez silné tukové vrstvy,
  • při pohledu shora by měl být za žebry patrný pas,
  • při pohledu z boku by měla být břišní linie vtažená směrem vzhůru.

Těmto znakům odpovídá přibližně skóre 4–5 z 9 na stupnici Body Condition Score používané WSAVA. U dlouhosrstých psů je důležité nespoléhat pouze na pohled a kondici pravidelně kontrolovat také pohmatem.

Jak správně dávkovat krmivo malému psovi

Tabulka na obalu představuje výchozí doporučení, nikoliv přesnou dávku platnou pro každého psa. Skutečnou potřebu ovlivňuje věk, aktivita, kastrace, zdravotní stav, prostředí, tělesná kondice i energetická hodnota konkrétního krmiva.

1. Vycházejte z vhodné hmotnosti a kondice

Pokud má pes ideální kondici, můžete jako výchozí údaj použít jeho aktuální hmotnost. U psa s nadváhou není vhodné bez rozmyslu dávkovat podle současné váhy ani výrazně snižovat porci. Cílovou hmotnost a bezpečný postup hubnutí by měl určit veterinář.

2. Denní dávku važte

U malého psa může rozdíl několika gramů představovat podstatnou část porce. Kuchyňská váha je proto přesnější než odměrka, hrnek nebo dávkování „od oka“.

Odvažte si celou dávku na jeden den. Tu následně rozdělte do jednotlivých jídel a případně z ní odeberte granule, které během dne použijete jako odměny.

3. Započítejte všechny pamlsky

Do denního příjmu patří výcvikové odměny, dentální pamlsky, žvýkací výrobky, zbytky od stolu i potraviny používané k podání léků. WSAVA doporučuje, aby pamlsky tvořily méně než 10 % celkového denního energetického příjmu a nenahrazovaly kompletní krmivo.

U velmi malého psa se osvědčuje rozdělit pamlsky na drobné kousky. Pes získá stejný počet odměn, ale přijme méně energie.

4. Při kombinaci různých krmiv počítejte energii

Pokud střídáte granule, konzervu a pamlsky, nestačí podat plnou doporučenou dávku každého výrobku. Jednotlivé části je potřeba poměrně snížit podle jejich energetické hodnoty.

Jednoduché rozdělení „polovina granulí a polovina konzervy“ nemusí odpovídat polovině kalorií, protože mokré a suché krmivo mají odlišný obsah vody a energie. Pokud energetická hodnota na obalu chybí, lze si ji vyžádat od výrobce.

5. Kontrolujte výsledek, nejen tabulku

Psa pravidelně važte a sledujte jeho tělesnou kondici. Pokud dlouhodobě přibírá, hubne, ztrácí svaly nebo se jeho hmotnost mění bez zjevné příčiny, upravte dávku po menších krocích a případně se poraďte s veterinářem. Rozhodující je dlouhodobý vývoj, nikoliv výsledek jediného vážení.

Potřebují malá plemena speciální granule?

Označení „pro malá plemena“ obvykle znamená menší velikost granulí a někdy také vyšší energetickou koncentraci. Menší granule se mohou drobnému psovi lépe uchopovat, samy o sobě však nevypovídají o kvalitě krmiva. Důležitější je, aby šlo o kompletní krmivo odpovídající věku, aktivitě, zdravotnímu stavu a individuální toleranci psa.

Při příliš výrazném omezení běžného krmiva kvůli hubnutí může pes přijímat nedostatečné množství některých živin. U psa s obezitou je proto vhodné zvolit správně sestavenou redukční dietu a postup konzultovat s veterinářem. U energeticky koncentrovaného krmiva je naopak snadné překročit potřebný příjem i malou porcí.

Jak často krmit malého psa?

Zdravému dospělému psovi zpravidla vyhovuje rozdělení denní dávky alespoň do dvou jídel. Štěňata potřebují krmení častěji, protože mají menší žaludek a jiné energetické nároky. Konkrétní režim závisí na věku, zdravotním stavu a doporučení veterináře.

Pravidelný režim usnadňuje kontrolu celkového příjmu. Miska plná granulí dostupná po celý den může naopak ztížit posouzení, kolik pes skutečně snědl a zda se jeho chuť k jídlu nezměnila.

Časté otázky o malých plemenech psů

Jsou malá plemena vhodná do bytu?

Často ano, ale samotná velikost nerozhoduje. Důležitý je temperament, potřeba pohybu, sklon ke štěkání a schopnost zvládat samotu.

Jsou malí psi vhodní k dětem?

Záleží na konkrétním psovi i chování dítěte. Velmi drobná plemena se mohou snadno zranit, proto musí na společný kontakt dohlížet dospělý.

Čistí suché granule psovi zuby?

Běžné granule čištění zubů nenahrazují. Speciální dentální diety mohou tvorbu povlaku omezovat, stále však nenahrazují domácí hygienu a veterinární kontroly.

Kolik pamlsků může malý pes dostat?

Pamlsky by měly tvořit méně než 10 % denního energetického příjmu. U malého psa je proto vhodné dělit odměny na drobné kousky nebo využít část denní dávky granulí.

Je pomeranian samostatné plemeno?

V klasifikaci FCI označuje pomeranian trpasličí velikostní ráz německého špice. V běžné řeči se však používá jako samostatné pojmenování.

Obliba malých plemen je pochopitelná. Snadněji se s nimi cestuje a manipuluje, spotřebují méně krmiva a mnohá se dobře přizpůsobí životu ve městě. Podobná velikost ale neznamená podobnou povahu ani stejné nároky. Jezevčík si uchovává lovecké dispozice, špic výraznou ostražitost a maltézský psík silnou potřebu kontaktu s člověkem.

Při výběru proto zvažte nejen vzhled psa, ale také původní využití plemene, jeho temperament a zdravotní dispozice. Každodenní péči potom přizpůsobte konkrétnímu psovi – zejména jeho aktivitě, stavu chrupu a tělesné kondici.

Další známá plemena napříč všemi velikostmi najdete v přehledu nejoblíbenějších plemen psů v Česku.

Zdroje:

  • Českomoravská kynologická unie – proč nelze přesně určit počet zástupců jednotlivých plemen
  • Českomoravská kynologická unie – seznam plemen a standardů
  • FCI – standard plemene pražský krysařík
  • WSAVA – Global Dental Guidelines
  • AAHA – Dental Care Guidelines for Dogs and Cats
  • Royal Veterinary College – epidemiologie periodontálního onemocnění u psů
  • WSAVA – Global Nutrition Guidelines a nástroje pro hodnocení kondice
  • WSAVA – Feeding Treats to Your Dog
  • WSAVA – Body Condition Score pro psy
  • FEDIAF – Nutritional Guidelines for Cats and Dogs 2025
  • Veterinary Record – rizikové faktory nadváhy u psů